Pro Jitku

Petr Štengl je povolaním tlačiar, žije a pracuje v Prahe. Narodil sa 9. 10. 1960. Od roku 2006 je šéfredaktorom Psího vína. Verše publikoval v časopisoch Tvar, Host, Weles, Psí víno, Dobrá adresa. Gorilák s nařvaným ksichtem pazoury potetovaný měl na mě spadeno Celý zbrunátněl, když se mě zastávali Snažil jsem se být neviditelný ale to ho vytáčelo ještě víc, že neměl žádnou záminku, jak by se mi dostal na kobylku Dal by sis, co? plný talíř nakradeného mi strčil pod nos Děkuju. Nemám hlad. Polkl jsem sliny a přitlačil na rejžák Ne aby v kanálku zůstaly sračky! To musíš ale takhle, pěkně rukou, vidíš? No jo, je hlubokej, viď? Kanálek byl nekonečně hluboký jako zbývající délka gorilákova pobytu Vyčistil jsem ho velmi pečlivě Pokud chováme důvěru k zelenému panáčkovi můžeme směle vykročit! Aj! Zelený panáček je pěkná svině! Zelený panáček není totéž, co zelené kolečko Zelené kolečko se kutálí kutululů vyčůraný panáček nikdy neudělá ani krok jen ponouká kolečko kutululů panáček chi, chi, chi a co jen měst, kde kutululů a chi, chi, chi! Všechny děti za ruku s kýmkoli čekají na zeleného panáčka Někomu to vydrží i do dospělého věku někdo se nedočká do nejdelší smrti Chi, chi, chi! Písek Jako batole jsem se plnými hrstmi ládoval pískem . . . Na poušti v pískovně v přesýpacích hodinách Uplácej se bábovičko jestli se mi nepovedeš budeš bita jako žito . . . Každý na svém písečku Potřeboval jsem trošku, trošilinku, drtek (asi tak jedno kilínko) písku Na obraz S igeliťákem vyrazil jsem k haldě To je náš písek! My si ho zaplatili! To kdyby si každej takhle nabral! Ale já jen . . . To je hrozný, jak každej krade! To je náš písek! My si ho zaplatili! Tak si ho SEŽERTE! zařval jsem a mrštil igeliťákem na haldu O kus dál byla další Scházel mi ten pytlík, tak jsem si nakapsoval Kráčel jsem vzpřímen proti větru Stromy to viděly jinak, tak se ohýbaly Na just jsem se ještě rozkročil avšak než jsem stačil oklepat, už mě to popadlo a neslo pryč Stromy to viděly jinak a chechtaly se, až se ohýbaly Fíkusy v rozích pokojů karafiáty soudruhům a ženám k MDŽ Místo kamenů metat po osvoboditelích šeříky Tak řekni, kde ty kytky jsou? Co se s nimi mohlo stát? Kde mohou být? Ani na kaktusy by se nemělo zapomínat při metání po osvoboditelích Fíkusy ženám soudruhům kameny šeříky a karafiáty do lahviček s živými květy Soudruhy do nádob s embryi Pořadník na osvoboditele Co váží víc? Kilo svobodného peří, nebo kilo svobodného olova? Kytkám i ženám zásadně SVOBODU Primitivní antikomunismus do lahvičky s živými květy Ale kdo na hrad? Hlava Vyšroubovaná žárovka Tenoučce prasklé vlákno Prázdná objímka Nikdo k obejmutí Samota je mělká jako prázdný talíř před hladovým Zavírali jsme se do vestavěné skříně a ukazovali si s Alenkou věci Byl jsem v říši divů V zamčené skříni prázdný talíř Alenka v říši věcí Hladové divy Když už to nemůžu vydržet hraju v práci na počítači kulečník Koule zblble lítají sem a tam mlátí sebou o mantinel Buď hraju proti počítači, nebo sám proti sobě Počítač to moc neumí, nechá mě vyhrávat Zato sám sobě nedaruju jedinej šťouch Po desáté hře to už nemůžu vydržet, tak se zvednu a jdu zase pracovat Pojď, budeme si hrát na tátu a na mámu Táta leží ve vaně a honí si péro Máma leží v posteli a spí Táta jsem já