Toxicky škodlivý lobing
Z 2 500 chemických látek vyráběných nebo dovážených do EU ve velkých objemech nemá 70 % dostupné údaje o vývojové toxicitě nebo teratogenitě. Zřejmě i tyto skutečnosti přiměly Evropskou unii k návrhu reformy chemické politiky (REACH), která má během 11 let prověřit účinky asi 30-tisíc chemikálií I kdyby však byla přijata komplexní regulační opatření v krátké době, v odpadovém hospodářství přítomnost BFR’s zůstane zdrojem problémů ještě po řadu let. Nebezpečné toxíny jsou součástí běžných spotřebitelských výrobků (hračky, kosmetika, podlahoviny, textilie, elektronika aj.), z kterých se nekontrolovaně uvolňují během jejich používání. Greenpeace proto žádá, aby připravovaná změna chemické politiky Evropské unie, tzv. REACH, ukládala výrobcům povinnost náhradit nebezpečné chemikálie bezpečnějšími alternativami. Chemický průmysl se však zisku z jejich výroby dobrovolně nevzdá. Proto potřebujeme brzké schválení REACH, která bude chránit zdraví lidí i životní prostředí. Je vážně čas, aby už skončil „chemický socialismus“, kdy převážná část zisku z výroby a prodeje nebezpečných chemických látek připadá průmyslu a obchodu, zatímco drtivou většinu nákladů spojených např. se škodami na zdraví či přírodě doposud nese společnost – daňový poplatník či nemocný člověk. Reforma se pokouší sjednotit desítky dnešních dílčích předpisů o nakládání s chemikáliemi do nového systému. Evropská unie vidí řešení problému v přenesení části nákladů na hodnocení účinků chemických látek a za případné škody na výrobce. Odpovědnost za registraci chemických látek mají nést výrobci či dovozci. Podmínky pro přezkoumání však mají vytvořit členské státy prostřednictvím sítě autorizovaných pracovišť. Nově by měla být zřízena Evropská agentura pro chemické látky, která by zpracovávala registrační dokumentace výrobců a dovozců i výsledky hodnocení. Zdravotníci spolu s ekologickými a spotřebitelskými organizacemi, aby autorizace k výrobě a užívání látky byla udělována jen v případě prokázání její ekologické a zdravotní bezpečnosti. Nebezpečné látky by mohli dostávat autorizaci pouze při prokázání společenské potřebnosti látky a při neexistenci bezpečnější alternativy. I pak by autorizace měla být jen časově omezená a jen pro specifické použití. Český, evropský i americký chemický průmysl však vytváří značný tlak na zachování výroby nebezpečných chemikálií a je proti reformě REACH. Prezident českého Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc dokonce označil zcela nepravdivě návrh REACH za přepych, který si údajně EU nemůže dovolit. Definitívně rozhodne Evropský parlament a Evropská komise, které jsou vystaveny tlaku stovek lobbystů chemické průmyslu. V současnosti se návrhem reformy zabývá evropská Rada pro konkurenceschopnost, která je složena s ministrů průmyslu členských států EU a která zatím nedošla k jednoznačnému závěru. Evropský parlament se původně měl zabývat podobou nové chemické politiky již počátkem roku 2004, ale lobbystům chemického průmyslu se už několikrát podařilo jeho projednávání odsunout. Evropská unie neustále řeší problém, jak se přiblížit potřebám radových občanů. Teď mají její instituce jedinečnou možnost dokázat, že unie je užitečná nám všem. Autor je členom českej Medzirezortnej komisie pre chemickú bezpečnosť
