To je ptáček pan Hamáček!
sobota 15. september 2018Zprávou týdne je svým způsobem oznámení Českého statistického úřadu, že počet obyvatel ČR se za první pololetí letošního roku zvýšil na 10 625 449. Ale je to důvod k radosti? To sotva. Je tomu tak totiž jen díky imigrantům. Do ČR se během prvního pololetí přistěhovalo ze zahraničí celkem 29 220 lidí, což je o 7781 více než o rok dříve. Zato počet narozených dětí (55 000) byl menší než počet zemřelých (58 000).
A odkud že do ČR přichází nejvíce přistěhovalců? Ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska a Bulharska. To by nebylo tak zlé. Až na ty Rumuny jsou to všechno Slované, se kterými se lze celkem snadno domluvit a kteří se většinou brzy naučí česky. A Slováci ani nemusí. S těmi si rození Češi a Moravané rozumějí i bez toho. Jenže za stejnou dobu se z Čech, Moravy a Slezska vystěhovalo do zahraničí celkem 11 500 osob . Což je o 2 575 víc než v prvním pololetí loňského roku.
Pravda, v těch statistikách mi trochu chybí věkové složení imigrantů a emigrantů, jakož i jejich dosažené vzdělání, resp. kvalifikace. Ale i bez údajů statistiků si troufám hádat, že většinou odcházejí lékaři, zdravotní sestry, IT specialisté a jiní odborníci, zatímco přicházejí spíše lidé nepříliš kvalifikovaní. A pokud už nějakou tu vyšší kvalifikaci mají, tak mají také problémy s jejím uplatněním. A to i u nás.
Takže se bojím, že se z České republiky v historicky blízké době stane něco jako slovanská provincie Evropské unie. Ale nedivím se tomu. Pořád se volalo (a právem!) po zvyšování vzdělanosti českého národa, takže soukromé střední školy a univerzity rostly jako houby po dešti. Dnes však produkují kromě lékařů, inženýrů a jiných žádaných profesí i nadměrný počet politologů, sociologů, religionistů a tak podobně. Nikdo ovšem neřeší jejich uplatnění. Problém, jak ty potřebné specialisty dostat do regionů a přesvědčit je, aby neodcházeli do sousedního Německa či Rakouska, kde jsou přibližně třikrát vyšší platy než u nás.
Komunistický režim se kdysi bránil odlivu mozků zadrátovanými hranicemi a při legálním odchodu (např. po sňatku s cizím státním příslušníkem) nepříjemnou povinností uhradit státu prostředky, investované do jejich vzdělání.
Ale jak se má bránit demokratický a politicky jednosměrně hyperkorektní režim, to vážně nevím. Za první republiky existovala veršovaná reklama následujícího znění:
Proč mám platit alimenty,
to mi nejde na rozum,
když si můžu u Fafejty
koupit prima Olagum!
Jo jo, zabránit nechtěnému úniku spermií je snadné, ale zabránit úniku mozků, to je věda! A je docela možné i to, že by se zaměstnavatelé museli spokojit s o něco nižšími zisky.
Ale tady už, jak jistě chápete, přestává všechna legrace!
A do toho přichází podpora odsouzení Maďarska Evropskou unií, odsouzení, se kterým se ztotožnil i šéf ČSSD pan Hamáček. Není ovšem sám. Ani v EU, ani v ČR. Politiků, kteří by rádi mistrovali jednotlivé členské státy EU a jejich demokraticky zvolené představitele, je, jak se hezky česky říká, hafo. Držitelé jediné pravé pravdy a zapálení kritikové „nesolidárnosti“ berou kdekoho hákem. Zato sebekritika jim nejde ani trochu. Jean-Claude Junker, Angela Merklová a Emmanuel Macron (s Donaldem Tuskem, Martinem Schulzem a dalšími západoevropskými politiky v závěsu) začínají připomínat církevní koncil v Kostnici, který poslal v roce 1415 na hranici Jana Husa a o rok později Jeronýma Pražského, čímž de facto odstartoval husitskou revoluci.
Představitelé EU jsou vysloveně alergičtí na jakoukoli kritiku své politiky multikulturalismu a absurdní hyperkorektnosti, která vyhovuje kapitálu a jeho rostoucí potřebě levných pracovních sil. Velké korporace a jejich akcionáře vůbec nezajímá, že mezi imigranty se najde sotva deset procent lidí schopných a ochotných pracovat v jejich továrnách či na jejich stavbách a že o zbytek se musí postarat státy, které je přijaly.
Konec konců, při nejhorším bude jistě stačit zvednout Dánům, Francouzům, Holanďanům, Němcům, Norům, Valonům, Vlámům či Španělům a Švédům daně a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Vždy a za všech okolností disciplinovaní Němci půjdou jistě rádi příkladem a bez reptání to přijmou. Snad až na nějaké ty křiklouny v Saské Kamenici či jinde na území bývalé NDR, kde lehce opovrhovaní „osis“ na průměrný německý plat (v přepočtu 95 000 korun) ještě dlouho nedosáhnou.
A naši europoslanci? Ti byli nerozhodní jako panna v máji. Dát či nedat? Tedy svůj hlas na podporu odsouzení protiimigrační politiky Viktora Orbána. No, někteří ho dali a někteří ne. Ale pánové Hamáček a Poche mají jasno. Ti drží s Bruselem basu a kašlou na voličskou chasu.
Jen aby jim to ta chasa už brzy nespočítala ve volbách!
Nechoď, Vašku, s pány na led,
je to hrozně těžký balet!
Nedej si zkrátit křidýlka
a nekoukej jen z bidýlka!